Ray Ozzie (Programmers at Work)
Ray Ozzie je nejvíce známý jako tvůrce nesmrtelného programu Lotus Notes. Kromě toho stojí také za vývojem aplikace TK Solver k matematickému modelování a řešení problémů, kterou původně navrhl Miloš Konopásek a která se prodává dodnes. V roce 2006 převzal po Billu Gatesovi funkci hlavního softwarového architekta v Microsoftu.
Ray Ozzie je nejvíce známý jako tvůrce nesmrtelného programu Lotus Notes. Kromě toho stojí také za vývojem aplikace TK Solver k matematickému modelování a řešení problémů, kterou původně navrhl Miloš Konopásek a která se prodává dodnes. V roce 2006 převzal po Billu Gatesovi funkci hlavního softwarového architekta v Microsoftu.
Související články
Ray Ozzie je nejvíce známý jako tvůrce nesmrtelného programu Lotus Notes. Kromě toho stojí také za vývojem aplikace TK Solver k matematickému modelování a řešení problémů, kterou původně navrhl Miloš Konopásek a která se prodává dodnes. V roce 2006 převzal po Billu Gatesovi funkci hlavního softwarového architekta v Microsoftu.
V dokončení rozhovoru mluví Ray Ozzie o tom, jak probíhala práce na produktu Lotus Symphony, a také o nové tajné aplikaci (ze které se později vyklubal program Lotus Notes). „Volal mi chirurg, který Symphony používal pro realtime analýzu dat během operace srdce. Když si uvědomíte, že tam někdo leží na operačním stole a třeba i spoléhá na to, že váš program poběží správně, docela vystřízlivíte.“
Dan Bricklin, tvůrce prvního tabulkového procesoru VisiCalc, v rozhovoru popisuje svá studia na MIT, kde potkal spoustu zajímavých lidí, a práci ve společnosti Digital Equipment Corporation, pro kterou napsal (mimo jiné) první textový procesor.
V pokračování rozhovoru popisuje Dan Bricklin, jak vznikal tabulkový kalkulátor VisiCalc, proč byl tak úspěšný a jak došlo k zániku firmy Software Arts.
V dokončení rozhovoru mluví Dan Bricklin o své nové firmě Software Garden, vysvětluje, že malé domácí firmy budou i nadále hrát ve vývoji softwaru velkou roli, a odhaduje, jak budou vypadat počítače zítřka: „Už brzy přijde okamžik, kdy budeme disponovat velkým výpočetním výkonem na malém prostoru.“
Bob Frankston naprogramoval první tabulkový kalkulátor (VisiCalc), pracoval na Lotus Notes a později také v Microsoftu, kde se pět let zabýval spotřebitelským využitím počítačů, především domácími sítěmi. Říká například: „Každý, kdo zvládne telefon, zvládne i programování.“
V dokončení rozhovoru mluví Bob Frankston o tom, jak vidí srovnání programování a umění, a nakolik je informatika věda. Na otázku „Co byste poradil mladým programátorům?“ odpovídá „Nemyslete si, že toho nějak zvlášť hodně víte.“
V dokončení rozhovoru mluví Jef Raskin o tom, jak by mělo být uživatelské prostředí přímočaré a jednoduché. Z počítače by se měl stát spotřebič. Tuto myšlenku realizoval v projektu SwyftCard své nové firmy Information Appliance. „V začátcích Macintoshe nikdo – dokonce ani Jobs –
nevěděl, co jsou ikony nebo bitmapové obrazovky. Teď je zná každý člověk z oboru. Dokázal jsem to jednou, dokážu to znovu.“
Jef Raskin je známý především jako otec projektu Apple Macintosh. Kromě toho však byl také úspěšný muzikant, vyučoval výtvarné umění a napsal dnes již klasickou knihu o uživatelském rozhraní (The Humane Interface). V rozhovoru mimo jiné popisuje, jak probíhala práce na Apple Macintosh a jak bylo obtížné projekt prosadit, když byl Steve Jobs proti. Nenechte si ujít podrobný rozbor toho, jaká by to byla otrava, kdyby topinkovače vyráběli v počítačových firmách.
V nové sérii rozhovorů se slavnými programátory, kteří změnili svět, najdete kompletní překlad dnes už klasické knihy Programmers at Work, již sestavila Susan Lammers. První na řadě je Charles Simonyi, původem maďarský programátor, který se podílel na mnoha přelomových programech (včetně Bravo ve firmě Xerox a Word v Microsoftu) a později se stal pátým vesmírným turistou.
Dokončení rozhovoru. Charles Simonyi mluví o tom, jak píše programy, proč vlastně programuje, o výchově programátorů, budoucnosti programování a také o svých kamarádech super-programátorech.
Butler Lampson se se podílel na hardwaru i softwaru. Stál za vývojem vůbec prvního osobního počítače (Xerox Alto), laserového tisku, Ethernetu a prvního programu pro práci s textem v režimu WYSIWYG (Bravo). Kromě toho tvořil počítačové jazyky, například Euclid.
V druhé části rozhovoru z roku 1986 mluví Butler Lampson o tom, jak programy navrhuje, nakolik je programování umění a informatika věda a jak lidem pomůže rozšíření osobních počítačů. Kromě toho vysvětluje, proč nemá cenu se učit BASIC...
John Warnock je známý především jako spoluzakladatel firmy Adobe Systems. Warnock a Charles Geshchke napsali pro Adobe tiskový jazyk PostScript, který vycházel z jazyka InterPress. Na tom pracoval spolu s Geschkem v laboratoři Xerox PARC (Palo Alto Research Center).
John Warnock v druhé části rozhovoru povídá o tom, proč by ani informatikům nemělo chybět formální jazykové a kulturní vzdělání, jak se budou vyvíjet tiskové technologie a o svém přístupu k programování („Programovací jazyky jsou programovací jazyky. Jakmile umíte prvních pět, dalších pět už se zvládá snadno.“).
Gary Kildall bývá někdy označován za člověka, ze kterého mohl být Bill Gates. Napsal první operační systém pro mikroprocesory (CP/M), protože na rozdíl od ostatních věřil, že budou mikroprocesory užitečné i pro běžné počítače. Kromě toho vyvinul koncept BIOSu a adaptoval optické disky pro ukládání počítačových dat. Jeho firma vydala první encyklopedii na CD-ROM.
Gary Kildall v druhé části rozhovoru říká, proč mu programování mnohdy připomíná náboženství. Také popisuje budoucí roli počítačů ve vzdělávání a zábavě a vysvětluje, proč bude složité domácí počítač ovládat. Kromě toho přibližuje, jak změnil svůj pohled na možnosti mikroprocesorů.
Bill Gates je osobnost, kterou není třeba představovat. V tomto rozhovoru mluví například o začátcích Microsoftu, psaní BASICu pro Altair a další počítače a svém stylu programování.
V pokračování rozhovoru mluví Bill Gates například o tvůrčím procesu, hledání a vychovávání dobrých programátorů a důležitosti studia cizího kódu. Také sdílí svůj pohled na budoucnost počítačů a programátorské profese („Řekl bych, že během následujících pěti let získáme nástroje, které odvedou stejně dobrou práci jako lidský programátor.“).
27. srpna 08, 01:08 
