Diagon Swarm - Notebook připraven k převzení....
Při reklamaci mi před týdnem člověk v servisu říkal, že opravují většinu notebooků do 5ti pracovních dní. Dnes to bylo 5 pracovních dní, tak jsem zavolal na info linku a dozvěděl se, že oprava je už vyřízena. Proč mi ale nepřišla upomínka na mail, to netušim. Jsem ale rád, že bude notebook zas doma. Nechal jsem si na něm nějaká data, co jsem si zapomněl odzálohovat a zrovna jsem je jako na potvoru potřeboval. Náhradním notebookem mi po celou dobu byl FS Lifebook S6410, který je samozřejmě podstatně dražším kouskem, ale i tak musím říct, že až takový nárůst kvality zas nevidím. Výhoda je tu především v některých vychytávkách navíc a on-site servisu na 3 roky mezinárodně.Podrobnosti k reklamaci zatím nemám. Netušim, jestli opravili i klouby, zda něco vyměnili (třeba ten displej by mohli :-)) atd. Nechám se ale překvapit - zítra ráno si pro něj zajdu.]
Při reklamaci mi před týdnem člověk v servisu říkal, že opravují většinu notebooků do 5ti pracovních dní. Dnes to bylo 5 pracovních dní, tak jsem zavolal na info linku a dozvěděl se, že oprava je už vyřízena. Proč mi ale nepřišla upomínka na mail, to netušim. Jsem ale rád, že bude notebook zas doma. Nechal jsem si na něm nějaká data, co jsem si zapomněl odzálohovat a zrovna jsem je jako na potvoru potřeboval. Náhradním notebookem mi po celou dobu byl FS Lifebook S6410, který je samozřejmě podstatně dražším kouskem, ale i tak musím říct, že až takový nárůst kvality zas nevidím. Výhoda je tu především v některých vychytávkách navíc a on-site servisu na 3 roky mezinárodně.Podrobnosti k reklamaci zatím nemám. Netušim, jestli opravili i klouby, zda něco vyměnili (třeba ten displej by mohli :-)) atd. Nechám se ale překvapit - zítra ráno si pro něj zajdu.]
Související články
Zítra to odnesu do reklamace. Důvod: Jeden kloub už je asi špatný (je to tam úplně měkké) a pak taky kvůli světlým šmouhám na displeji (ty jsou velmi podivné a trpí jimi nemalé množství notebooků stejného typu) a pochybné detekci stavu baterie, která ukazuje špatné hodnoty i při výměně za baterii novou. Hlavně s tim kloubem mě teda pěkně vytočili, protože to bylo už podobně špatné od března a technik to označil za běžné opotřebení a jen nějak poladil to utažení (přinesl jsem to tam hlavně proto, že to praskalo při otevírání). Teď nedávno jsem si udělal trochu času a když se na ten notebook podívám, tak je to smutné. Takhle nemá vypadat po roce úplně běžného používání. Možná, že někde ve FS holt moc šetřili, nebo nevím.Jakožto recenzenta mě nijak netrápí, že nebudu mít notebook opravený do druhého dne. Na druhou stranu jsem až teď po dvou hodinách konečně zkopíroval všechny programy a nastavení do jiného notebooku, který budu používat po tu dobu - tomu teprv říkám pořádný "vopruz". Svůj notebook ponesu to do GCC Services. To znamená, že zkusim jiný servis, než kde jsem byl předtím. Třeba tam budou schopní a vlídní lidé. Určitě brzy poreferuju. Beru to jako takový malý průzkum ochoty servisů. Nezřídka reklamuji i za přátele, takže by se z toho možná i mohl stát i takový malý seriál.]
29. listopadu 07, 06:11
megaBLOG.cz Seznam blogů
Radkem Hulánem (adminem tohoto serveru) mi byl nabídnut přesun na pod křídla jeho webzinu s mírně kontroverzním názvem myego.cz. Protože se mi to zdálo dobré, tak jsem trochu zapracoval a všechny články odtud přesunul i na novou adresu http://swarm.myego.cz. Jsem přesvědčen, že nový design a vzhled zápisků je o dost lepší. Mimo to mi nabízí také mnohem více možností. Výhodou bude i pozdější jednodušší možnost případného přesunu na vlastní doménu, kde bych si mohl nasadit obdobný redakční systém. Ostatně více se mi líbí i systém komentářů.Chtěl bych vás tímto požádat, abyste se taktéž postupně jakožto čtenáři přesunuli na novou adresu. Několik dalších článků ještě vložím na myego i megablog. Ty další už ale budou pouze na nové adrese.Díky.]
Sešlo se mi teď doma pár notebooků, tak jsem udělal takové malé reálné srovnání velikosti. Největším kouskem je 17" ASUS F7Sr (3,5kg). Proti němu je téměř poloviční 12" FS Amilo Pro V3205 (1,8kg). 7“ (i když s velkým rámem kolem displeje) ASUS Eee PC je zas poloviční (0,9kg). Pro srovnání jsem ještě přidal Psion Series 5MX (0,3kg), který má 6" displej (ale 8:3 a do krajů). Dalo by se říct, že rozměrově to sedí i k váze. ]
20. listopadu 07, 08:11
megaBLOG.cz Seznam blogů
Občas mě chytne nějaká extrémně marnivá nálada, a pak dělám něco úplně zbytečného, co je mi naprosto k ničemu a jen to zabije spoustu času. Řekl bych, že většina takových případů je vždy hlavně v souvislosti s Linuxem (pokud se týkají počítačů). Na „Éčku“ je samozřejmě taky Linux, takže jsem už tak nějak tušil, že se tak zase stane.Mno a stalo – nevím proč, ale měl jsem strašnou potřebu odzkoušet, jaké by to bylo rozchodit na něm nějaké Windows pomocí VMware. Na Eee PC je strašně vidět, že je to zařízení určené pro méně gramotné. To je samozřejmě fajn, protože je to jednoduché na ovládání. Pokud však máte v plánu rozchodit něco, co tvůrce distribuce nezamýšlel, tak to většinou není zas taková sranda. Já jsem se rozhodl, že si zprovozním virtualizační software VMware Player.Do konzole se zde leze přes správce souborů. Nejdříve bylo potřeba připsat do zdrojů pro apt další servery a nainstalovat balíčky s vývojářskými nástroji. Dále jsem stáhl z webu instalační balík programu. Ten ovšem při instalaci samozřejmě chtěl přístup na hlavičkové soubory jádra. Jenže ASUS žádný takový balíček pro své použité jádro nemá. Došlo tedy na stahování z kernel.org, kde jsou celé zdrojové kódy. Další problém byl, že v balíčkách nebylo gcc-4.1, kterým byl kernel zkompilován, ale pouze nějaká starší verze. Pro novější gcc nakonec posloužil klasický Debian, ze kterého jsem si ho vypůjčil. Po několika hodinách se teprve podařilo VMware Player nainstalovat.Protože je na mém kusu pro uživatele volných jen nějakých 800MB, na XPčka jsem si nechal rovnou zajít chuť. Přes síť jsem tedy nakopíroval image disku s Windows98. Ty i při 512MB RAM lítají jako z praku. Nastartované jsou za 15 sekund a díky rychlé akceleraci grafiky ve VMware pod Linuxem bylo možné spustit plynule i několik starších 2D her pro Windows.Kdyby na disku bylo více místa, nejspíš bych zkusil i Windows XP. Na disku byl jakýsi schovaný oddíl, na kterém by se místo našlo, ale nechtěl jsem to ASUSákům celé rozesrat, že bych ho promázl. Býval bych pak ale přidal z jiného notebooku 1GB RAM (místo 512MB původních), a pak by to podle mě mělo běhat rychle. Kdybych takové EeePC vlastnil, tak bych si tam totiž pravděpodobně linux nechal a Windows bych používal jen pomocí VMware.]
20. listopadu 07, 08:11
megaBLOG.cz Seznam blogů
Jak jste si mohli přečíst na notebook.cz, do redakce se dostal ukázkový kus intenzivně diskutovaného mininotebooku ASUS Eee PC. Rozhodně je o co stát a tak se můžete těšit na další vyčerpávající recenzi, kterou teď právě intenzivně připravuju. Mno a nějaké první dojmy? Je to menší než jsem myslel. V podstatě poloviční jak můj 12" FS V3205. Dále určitě musim vyzdvihnout Linuxový operační systém, díky kterému mi pro své primární účely přijde celé zařízení o dost lepší, než kdyby bylo s Windows. Tady je jednoznačně výhoda bleskového startu, okamžité odezvy programů a kompletního vybavení, kdy stačí jen spustit a lze rovnou používat. ]
20. listopadu 07, 08:11
megaBLOG.cz Seznam blogů
Tak už mi ta recenze konečně vyšla, takže si ji můžete přečíst zde:http://notebook.cz/clanky/recenze-notebook...asus-eee-pc-701]
20. listopadu 07, 03:11
megaBLOG.cz Seznam blogů
Tak jsem dnes v redakci dostal další notebook na recenzi. Jde o jeden FS Lifebook. Výrobce se u něj vůbec chlubil, že má dobrý power management, který je schopen dobře šetřit spotřebu. Musím říct, že jsem byl velmi mile překvapen. Takovou výdrž, jakou mi Visty ukázaly jsem fakt nečekal. Ale ruku na srdce – kdo by takovou nechtěl :-).]
28. listopadu 07, 02:11
megaBLOG.cz Seznam blogů
Právě jsem si jel tramvají číslo 24 z Karlova náměstí do Vršovic a vyslechl jsem si krásný monolog jednoho dědka, který se nasral, když začal v soupravě jeden mladší pán telefonovat. Nevmluvil nijak výrazně nahlas, ale dědka to tak popudilo, že na něj začal křičet (přes půl soupravy), zvedl se a běžel k němu, že mu jako ten telefonát bude rušit, stejně jako on je rušen při čtení svých novin.Otázka je, kdo je vlastně v právu. Zaznělo tam v diskuzi něco o svobodě a o tom, že svoboda končí tam, kde člověk omezuje svobodu druhých. Jenže kdo tu vlastně koho omezoval? Dědek říkal, že byl omezován pánovým rozhovorem. Na druhou stranu přece dědek omezoval ostatní cestující tím, že vyžadoval ticho (které v přeplněné soupravě logicky stejně nebylo). V pokynech k přepravě nic není o tom, že v soupravě se nesmí mluvit, takže se lidé musí řídit svým nejlepším vědomím a svědomím.Pán mu na to nic moc neřekl. Já jsem se jen tiše smál. Někdo si tohle zřejmě nechá líbit, ale je to správně? Proč bychom se měli omezovat podobnými psychicky narušenými lidmi. Kdyby promluvil na mě, pravděpodobně bych mu dal pěkný kapky. Kdybych žil podle logiky, kterou se dědek řídil, tak bych se zvedl, chytl ho za límec a vyhodil s tím, že smrdí jako chcánky a že tím omezuje mou svobodu. Myslíte, že by pokojně vystoupil, uznal chybu a šel pěšky? Já myslím, že ne ;-).Ono já teda nevím, jak vám, ale mě vadí zápach exkrementů po celém vagóně podstatně více, než že si někdo potřebuje zatelefonovat.]
30. listopadu 07, 06:11
megaBLOG.cz Seznam blogů
Po dlouhé době musím říct, že jsem byl konečně opět plně spokojen s nějakým servisem. Slíbil jsem, že se podělím o zkušenosti s průběhem reklamace, takže tak i učiním tímto zápiskem. Notebook FS Amilo V3205 jsem si v prosinci 2006 koupil za nějakých 25 000,- Kč (s DPH), které jsem dostal dobropisem po vrácení předchozího notebooku (ASUS A6Km). Zjistil jsem, že dedikovanou grafiku zas tolik nepotřebuji, a malý notebook by mohl být pro mé velmi časté přenášení ideální. Na nějakých těch reklamních slajdech, kterým FS říká datasheet jsem se dozvěděl spoustu superlativů o nějaké slitině ve víku a odolné konstrukci, takže jsem si chrochtal blahem, že jde něco takového sehnat tak pěkně levně.Tou dobou jsem nikde nepracoval, takže jsem si musel vystačit pouze s tímto svým vlastním notebookem. To samozřejmě znamenalo větší zátěž. Už v únoru se všechny plasty pěkně ošoupaly a otlačily, takže najednou z elegantního notebooku vznikl jakýsi „veterán“, kterého lidé tipovali stářím spíš na 3 roky než 3 měsíce. Tou dobou taky nějak záhadně postupně vznikla vůle v kloubech. Při otevření to znamenalo mrtvou zónu nějakých 10 cm (při měření na vrchní straně). Někdy koncem února jsem začal pracovat pro notebook.cz, což znamenalo možnost používat jiné notebooky. Když přišel na recenzi nějaký 14“ Acer TravelMate, tak jsem si odzálohoval nějaká data a rozhodl se, že by se na to měl podívat nějaký technik.Jako první servis mi na stránkách FS vyskočil „Fujitsu Siemens Computers IT Product Services s.r.o.“. Potěšilo mě, že byli schopni provést diagnostiku závady na místě a případný funkční notebook ponechat u zákazníka do doby, než přijdou díly. Svým způsobem tak člověk může částečně funkční notebook vesele dál používat. Technik se na to podíval a shledal, že taková vůle kloubů odpovídá běžnému opotřebení používáním… no, nějak se mi tomu ani nechtělo věřit, ale nechtěl jsem to moc hrotit. Nechal jsem si klouby naopak trochu povolit, aby to při otevírání víka nepraskalo (to byl i hlavní důvod, proč jsem se nakonec odhodlal servis navštívit).Po téměř roce od zakoupení se mi nějak přestalo líbit, že na levém kloubu je vůle (jako kdyby tam uvnitř nebyl displej na tom místě nijak uchycen). Dohromady se světlými fleky, které se objevily na LCD (chyba, která je u V3205 poměrně častá), jsem to tedy hodil opět do servisu. Protože jsem s prvním nebyl vlastně vůbec spokojen, tak jsem zvolil druhý na seznamu – „GCC Services a.s.“. Zde byl přístup odlišný. Po příchodu do menší kanceláře si technik opsal kód ze spodku notebooku a okopíroval fakturu. Moc toho nenamluvil, tak jsem se moc taky nevnucoval :-). Nakonec jsem mu obě závady předvedl, sepsal se protokol a já odešel. Místo notebooku však jen s předávacím listem a sdělením, že jim to běžně trvá do 5ti pracovních dnů (tak to bylo napsané i na protokolu).Pět pracovních dnů znamená tedy reálně týden – po týdnu jsem do servisu zavolal, protože jsem tušil, že mi měl přijít nějaký mail, který nepřišel. Nemýlil jsem se. Slečna na telefonu mi sdělila, že notebook už opravdu čeká na vyzvědnutí. Dnes jsem se tedy vrátil a notebook si vyzvedl.Jak tedy dopadla reklamace?Všechno bylo řešeno výměnou. Na rozdíl od jiných notebooků je možné zde všechno pěkně rozebrat, což považuji za pozitivní, protože při pozáruční opravě pak třeba při výměně kloubů není nutné měnit celé LCD (v prvním servisu mi tvrdili opak). Celá oprava byla řešena výměnou – té se tedy logicky dočkalo LCD i klouby. Kryty víka zůtaly původní, takže poškrábané a ošoupané.Musím říct, že takhle se nechovaly ty původní klouby ani po zakoupení, takže mám pocit, že celá ta chyba byla způsobena už při výrobě. Tady jsem tedy naprosto spokojený. U výměny LCD to je složitější. Snad všechny novější V3205ky byly už totiž osazovány jiným displejem, než jsem měl já. Po zběžném ohlédnutí se mi ten nový displej kdysi líbil víc, a to především z důvodu menších odlesků (ty byly na minulém LCD extrémní). Teď, když mám možnost hlubšího pozorování, tak už nemůžu říct, že by byl nový displej ve všem lepší. Odlesky jsou opravdu nižší, ale nějaká ta antireflexní vrstva, která přibyla, způsobuje „krystalický“ povrch. Na ten si budu muset dlouho zvykat. Zkusím to někdy příště nafotit. Podobný povrch je ale většinou viděl spíše u matných obrazovek.Celkově ale musím říct, že jsem s reklamací plně spokojen. Že nedostanu ten starý displej, mi bylo celkem jasné a ani to moc není věc, kterou by servis nějak výrazně mohl ovlivnit. Pokud pominu, že mi od nich nepřišel mail (tady může být příčina velmi sporná), tak bylo jejich chování maximálně profesionální. Poslední dobou jsem zvyklý, že se musím všude hádat a že se ze mě vždycky každý snaží dělat idiota. O to více mě překvapilo, že technik nic nehrotil a nesnažil se zpochybnit, co je, nebo není moje vina. Převzali, opravili, předali – takhle se mi to líbí. Ačkoli o kvalitě mechanického zpracování notebooků FS nemám velké mínění, příkladné chování servisu mě velmi naklonilo myšlence, že další notebook bude třeba stejné značky.]
Posledním hitem diskusních fór je, po SATA driveru pro XPčka a UAA driveru na zprovoznění HD zvukové karty, jednoznačně dotaz na změnu velikosti sdílené paměti grafické karty. Teď je to tak moc v módě, že se objeví za týden klidně přes 5 takových dotazů. Je úplně jedno, že na stejné stránce výpisu vláken už je nějaké podobné téma. Lidé, kteří se ptají na podobné věci většinou patří znalostmi spíše do té nižší kategorie - to se týká jak znalosti hardware, tak i schopnosti hledat na diskusních forech, potažmo internetu obecně. První jim nemám za zlé. Druhé už docela ano, ale žíly mi to netrhá.Jak to všechno začalo?Vzhledem k tomu, že je to teď tak „in“, tak jsem se rozhodl do toho vnést trochu světla, jak to vlastně všechno je. Pokud si to ještě dobře pamatuji, tak se sdílenou pamětí přišel léta páně 1998 (s odchylkou 1 rok :-)) Intel. Ten chtěl ukázat, jak rychlá je AGP sběrnice, takže si vytvořil vlastní samostatnou kartu (týmem odkoupených jiných společností, ale to je zas jiná historie), která měla na sobě jen minimum paměti (pro základní buffery) a byla optimalizována pro co nejrychlejší práci se systémovou pamětí skrze AGP (odtud tahala textury). Tenkrát to byla grafická karta Intel i740, která se stala základem první sdílené grafiky integrované v čipsetu – Intel 810 (ano, správně – do té doby měl každý notebook grafickou kartu s vlastní video pamětí).Ta ještě také neměla paměť plně sdílenou. Pro DOS aplikace (textový režim) a start BIOSu měla vlastní paměť o velikosti 1MB. Další paměť už se ovšem sdílela. Velikost této sdílené paměti šla nastavit v setupu BIOSu. O nastavenou hodnotu se paměť RAM ořízla a do „sdíleného“ prostoru měla přístup pouze grafická karta.Kde je problém?Tohle všechno má jeden malý nedostatek. Pokud si člověk nastaví málo paměti, může se stát, že některé programy potřebují více a je pak nutné restartovat systém a v BIOSu hodnotu přenastavit. Jenže pak zase zrovna nepotřebujete nic náročného na grafiku a paměť prostě leží ladem. Systém si dejme tomu vezme 16MB pro vykreslování a zbylých 112MB (pro případ 128MB) leží ladem bez ohledu na to, že zbytek paměti vám třeba právě dochází a systém musí swapovat. Pak je zas nutná návštěva BIOSu a celý proces je velmi otravný.Jak to Intel vyřešil?Už v první Intel 810 byla implementována technologie DVMT (Dynamic Video Memory Technology). V dnešních sdílených Intel grafikách už je někde tuším u verze 4.0 a je poměrně použitelnou. V BIOSu většiny dnešních notebooků už není možné nastavit velikost sdílené paměti. Jde to jen na několika málo modelech a většinou je pak například na výběr něco jako: 128M, 224M, DVMT. První dvě možnosti nasdílí fixní hodnotu RAM a všechno se chová tak, jak jsem popsal v minulém odstavci. Při volbě DVMT (která je automaticky vybrána u notebooků jenž tuto volbu nemají) se grafika chová tak, jako by měla nasdílenu maximální hodnotu paměti. Pokud si program vyžádá tolik video paměti, tak se jí dočká.Technicky je to realizováno tak, že si grafika ukousne fixně pouze základních 8MB a zbytek si alokuje dynamicky přesně podle potřeby. Pokud tedy děláte v rozlišení 1280x800 ve Windows XP (nebo Windows Vista bez Aero), grafika bude brát z paměti nějakých 12MB. Pokud spustíte nějakou hru, tak to bude klidně přes 100MB, ale po ukončení se zas hodnota vrátí. Tento způsob řešení má jen samá pozitiva, protože nevzniká nevyužitá paměť.Proč se tedy lidé na forech stále ptají?To má jednoduchou příčinu. Běžný uživatel přechází ze stolního počítače na notebook. Stolní počítač měl jen nějaký jednojádrový Sempron a „nějakou starou“ grafiku a jeho oblíbené hry mu tam běhaly v pořádku. Jenže na notebooku, který se zdá být parametrově výkonnější jsou hry velmi sekané. Takový uživatel se mrkne do nějakých systémových dialogů a zděsí se, že jeho karta sdílí jen 8MB a přitom výrobce sliboval 128 a více. Logickou úvahou dojde k tomu, že to bude tím hlavním problémem. Jenže není! Intelovské grafiky jsou prostě pomalé. Velikost sdílené paměti dnes není ani nijak rozhodující, protože zbytek se dá namapovat jiným způsobem. Problém je rychlost přenosu dat z RAM (pomalejší než při vlastní paměti) a především velmi osekaný grafický čip (absence některých hlavních částí, které supluje procesor, a malý počet vertex a pixel procesorů).Co tedy nastavit? Jak a kde?Na dnešních noteboocích není potřeba nastavovat ohledně grafiky vůbec nic. Paměť se přiděluje sama automaticky. Když ji grafika nepotřebuje, tak si nasdílí málo. Když ji potřebuje, tak si nasdílí dle potřeby až do pevně definovaného maxima. Pokud chcete jen tak informativně zjistit, kolik je to maximum, tak si otevřete „Vlastnosti grafiky…“ a v této utilitě od Intelu klikněte na tlačítko „Informace“. Vyskočí na vás nějaký takový dialog a v něm si můžete přečíst všechno podstatné (na tomto obrázku je vidět vytížení paměti při zapnutém rozhraní Aero a rozlišení 1280x800).]
20. listopadu 07, 08:11
megaBLOG.cz Seznam blogů
Mám jednu takovou malou zásadu. Nekomunikuji s blbci. Prostě je ignoruji. Takový blbec se v reálném životě pozná poměrně snadno. Neumí totiž komunikovat. Bude hlučný (většinou čím hloupější člověk, tím hlasitější je jeho projev), bude špatně artikulovat a bude mít problém složit smysluplnou větu. Ještě používám pojem poloblbec – to je ten typ člověka, který splňuje alespoň poslední podmínku.V internetových diskuzích nejspíš blbce od poloblbce moc nepoznáte, když na něj nevidíte. Pak nevíte, jestli při komunikaci s vámi i prská a slintá,... Že půjde o jednoho z nich ale poznáte naprosto bezpečně. I z psaného projevu se toho dá hodně vyčíst a i po několika řádcích někde na foru se člověk může pro ostatní bezpečně a jasně definovat.Stejně, jako činím v reálném životě, tak činím i v internetových diskuzích. Na forech vystupuji téměř vždy jako rádce, takže v podstatě prokazuji určitou službu, která mi není nijak „oplácena“. Nikdo mi tedy nemůže nutit komu radit a pomáhat. Protože si svého času velmi cením, tak už samozřejmě nemůžu číst každý dotaz. Hromadně si většinou otevřu tak 80% threadů s novými příspěvky (těch zbylých 20% má většinou úplně dementní název, případně divné téma). Polovinu z těch, co otevřu, pak většinou záhy zase zavřu po přečtení dotazu. Důvod? Naprostá neschopnost sdělit svůj problém, velmi nesrozumitelné věty odporující zásadám našeho jazyka a nevhodné chování (mnoho otazníků a vykřičníků za každou větou).Překvapuje mě, jakým problémem je komunikace pro návštěvníky fora. Je jasné, že dnes může mít internet každý, kdo má díru do prdele, takže obecná úroveň diskuzí v posledních 10ti letech šla prostě rapidně dolů. Takhle se ale nemůžu zbavit dojmu, že průměrný tazatel na foru nedodělal ani základní školu (když člověk dokončí základní školu, tak by měl mít v podstatě všechny potřebné znalosti pro tvorbu psaného projevu).Je to až s podivem, že je komunikace pro mnoho lidí takovým problémem. Vždyť komunikace je přece úplným základem pro úspěch prakticky v jakémkoli odvětví. Osobně u lidí při spolupráci považuji dobrou schopnost komunikace za základ. Až pak řeším jejich schopnosti. Neschopnost vhodně komunikovat totiž přináší jen všemožné problémy a vypjaté situace. Ono i na těch forech je úplně jasně vidět, že, když přijde člověk s pokorou a vhodně a srozumitelně napsanou otázkou (popř. problémem), vždycky se najde člověk, co mu nakonec pomůže, a vše proběhne v přátelské podobě. Takových případů bohužel nebývá většina. Standardním případem je, že někdo přijde, prdne bezmyšlenkovitě hloupý, špatně formulovaný dotaz, dá za něj stovky vykřičníků a otazníků, a pak se ještě zlobí, že mu nikdo neporadí to, co chtěl slyšet.Asi úplně největším prohřeškem je ale absence (resp. špatné použití) interpunkce. Bez ní si totiž lze často interpretovat většinou souvětí hned několika způsoby. Podíval jsem se na fora a vytáhl hned několik náhodně vybraných příkladů z posledních dní:JoseV (zive): „tento vyzera na nieco take, aj so zarukou mimo USA?“martin234 (nb): „a je tedy nejake řešení,je to potom tedy věc i základní desky?“kAdEtT (nb): „Doporučte se rozhoduji mezi MSI GX700X a Compal v.2 co mi doporučíte víc“kAdEtT (nb): „která je silnější grafička u Compalu v.2 nebo u MSI GX710PX TL58 ??“]
22. listopadu 07, 03:11
megaBLOG.cz Seznam blogů
Jednou z věcí, které mě ve škole opravdu baví, jsou prezentace. Člověk si jde obhájit svůj postup, své řešení, či jen nápad před větší skupinou lidí. Většina lidí okolo mě tyto situace nesnáší. Prezentaci (resp. obhajobu) berou skoro jako něco za trest. Když pak stojí před (pod) plátnem, na které se promítá obraz projektoru, tak se krčí v koutě, něco si kuňkají pod nosem a většinou jsou ještě otočeni zády k publiku, aby si to z těch slajdů mohli po sobě rovnou číst.Ano, takový produkt nezřídka vyleze z mnoha vysokých škol technického charakteru. Je to v podstatě o tom samém, jako jsem tu povídal v souvislosti s komunikací. Umět prezentovat sebe a svou práci patří k tomu nejdůležitějšímu, pokud chce být člověk úspěšný. Když se podíváte do historie, tak zjistíte, že ti nejúspěšnější např. v softwarovém průmyslu ani nemusí být nějací super geniální programátoři. Příkladem za všechny budiž Bill Gates, když šel prodat „svůj“ OS do IBM. Někteří ho za to haní – já ho naopak obdivuji.Abych se vrátil zpět k sobě. Přiznám se, že prezentace a obhajoby patří k tomu, co mě na škole baví skoro úplně nejvíc. Člověk předstoupí před x lidí, kteří ho poslouchají, a postaví se jinému člověku, který ho průběžně častuje svými vtíravými otázkami. Je to určitá forma boje (na intelektuální úrovni) a buď vyhrajete, nebo vás roznesou na kopytech – a to je pak jedno jestli jen tím, že vás nebudou poslouchat, nebo že zamítnou váš projekt. Tohle je prostě ta správná výzva.Ze mě nikdy nebude výborný programátor. Po létech praxe budu možná aspoň dobrý programátor, ale výborný nebudu nikdy. Na to už holt člověk musí mít vlohy (které jsou většinou vyváženy úbytkem schopností například v sociální inteligenci). Interakce s lidmi mě ale velmi baví, takže se velmi rád rozvíjím spíše tímto směrem (proto si zapisuji i předměty typu Ekonomika podnikání nebo Manažerská psychologie). Nejhorší jsou totiž ty případy u nás na katedře, kdy student neumí ani pořádně programovat, ani komunikovat a vlastně vůbec nic, co by se mu mohlo hodit pro další kariéru. To pak člověk dokončí školu a zjistí, že po 5ti letech může jít tak akorát dělat „programátorskou opici“ jen za „dvacet čistého“.Dneska jsem měl jednu takovou menší prezentaci projektu našeho týmu na jeden předmět. Nešlo o nic velkého, ani zásadního. Slajdy jsem si připravil večer den předem a co bych měl říkat, jsem si rozmyslel půl hodiny před výstupem. Pro dobrou prezentaci si nepotřebuji vypisovat slovo od slova, co chci říct. Potřebuji mít jen za sebou promítnuté kvalitní materiály a znalost problému. Pak už jde výklad sám od sebe (ani proslovy jsem si nikdy moc nepřipravoval). Proti ostatním dnešním prezentacím byla ta moje celkem odlišná (pokud jde o způsob podání). Většina se tam tak nějak krčela u plátna, něco si tam povídala pro sebe a byla otočena na své narychlo splácané slajdy. Odměnou jim bylo to, že je vnímal jen cvičící a hrstka několika lidí za počítači v první řadě. Ostatní lidé pak většinou spí, nevnímají, anebo se baví s ostatními znuděnými kolegy (tím se vytváří hluk a je o to těžší pro další lidi výkladu rozumět). Popravdě sám jsem moc pozor nedával mimo asi tří minut jedné prezentace (která byla zajímavá v tu chvíli jen kvůli vstupu cvičícího).Úplně na začátku hodiny se cvičící zeptal, kdo bude první. Všichni se tam krčili a dělali, že tam nejsou, takže jsem se rovnou ozval já. Někomu je to zatěžko, já jsem se ale těšil. Mám výhodu v celkem dobře posazeném a silném hlase. Pak už to chce jenom pestrý projev ohledně volby slov i intonace. Chce to nebát se chodit po místnosti (není nic horšího, než zkamenět na jednom místě) při ukazování na plátně, být akční a hlavně dívat se na publikum. Prezentaci jsem nebral jako nutnost, kterou si musím splnit, ale jako prostředek, jak třeba ukázat ostatním něco zajímavého. Vzhledem k tomu, že snad všichni sledovali a pozorně naslouchali, tak bych řekl, že se mi je zaujmout podařilo. Když jsem skončil a usednul zpět k počítači, tak jsem měl hned větší radost a lepší náladu. Holt takové malé zahřátí svého ega :-).Při prezentaci rád používám svůj milovaný ATI X10 rádiový dálkový ovladač. Není sice nejmenší, ale je na něm všechno potřebné, aby se člověk nemusel během prezentace vracet ke svému notebooku. Jeho velikost jsem proměnil i ve výhodu, protože ho používám (když není laserové) jako ukazovátko. Zajímavou alternativou jsou ale dnes i mobily a bluetooth. Bohužel tento způsob není tak stabilní a, co já jsem to kdy zkoušel, tak to nebylo úplně bezproblémové.Na závěr bych ještě zmínil jeden z mých vzorů ohledně komunikace. Je jím hlavní hrdina z filmu Thank You for Smoking. Tento film vřele doporučuji všem podobně zaměřeným, kteří ho ještě neviděli. Je plný pěkných a zajímavých situací, celkem absurdního pohledu a hlavně inteligentního humoru (to se dnes skoro nevidí).]
26. listopadu 07, 12:11
megaBLOG.cz Seznam blogů
Ve všech svých recenzích se vždy zabývám i kvalitou VGA výstupu na externím LCD s vysokým rozlišením (1680x1050). Důvod je jasný. Dneska má mnoho lidí notebook jako svůj primární počítač a, ačkoli u stolních PC už nejde najít žádný bez DVI, u notebooků je situace tristní a většina žádný digitální výstup pořád nemá. Jedinou možností tak je své stolní LCD připojit přes VGA.Ačkoli je VGA jedinou možností výstupu, tak má často velmi špatnou kvalitu. Letos jsem recenzoval přibližně nějakých 25 notebooků, takže už mám určitý přehled, jaká je situace. Některé notebooky mají tak příšerný výstup, že to nejde použít rozumně ani s rozlišením 1280x1024, některé zas naopak i při 1680x1050 mají obraz jako víno, který je k nerozeznání od DVI (těch je ale fakt málo ;-)). Smutným faktem je, že nejvíce na kvalitu VGA trpí právě malé notebooky, kde bych očekával připojování externího LCD úplně nejvíc. Pokud bych měl ukázat prstem na nějaké konkrétní notebooky, tak špatné VGA výstupy měly:11" ASUS U1F (60 000,- Kč s DPH v době recenzování) – rozmazaný obraz11" Sony VAIO TZ11XN (75 000,- Kč s DPH v době recenzování) – silné duchy15,4" HP Compaq 6710b (38 000,- Kč s DPH v době recenzování) – barvy se v obraze vlnily při připojeném napájení12,1" UMAX VisionBook 7200WXN (24 000,- Kč s DPH v době recenzování) – obraz dokonale ostrý, ale špatná horizontální synchronizace (poskakovalo to)13,3" ASUS U3S (52 000,- Kč s DPH v době recenzování) – úplně rozmazaný obraz, pravděpodobně to nejhorší, co jsem kdy viděl (při přepnutí na dedikovanou grafiku je ale možno použít HDMI/DVI)14,1" ASUS V2S (53 000,- Kč s DPH v době recenzování) – silné duchy (možnost použít HDMI/DVI)Na základě zkušeností si troufám tvrdit, že horší VGA výstupy mají nejčastěji notebooky (z těch velkých značek) ASUS a Sony (jmenoval jsem jen jeden, ale i ty ostatní byly vždy na hraně). Je to s podivem, že zrovna to jsou pro mě výrobci ve znamení multimedií. Všimněte si taktéž ceny – je vidět, že se problémy netýkají jen levných modelů. U ASUSu je pozitivní, že začal implementovat digitální výstupy HDMI a dodává v balení i příslušnou redukci na DVI. U Sony je situace o něco lepší, ale zas dává DVI pouze na dokovací stanice a to taky jenom někde. Dále musím pokárat i HP, které na některých business modelech má problém s vlněním barev v obraze (podobné defekty lze najít třeba i na drahém HP Compaq 8510w). Setkal jsem se s tím vždy jen na těch modelech, které mají VGA výstup hned vedle napájení. Levnější stroje (například 6720s) tímto netrpěly a jejich výstup byl velmi dobrý.Překvapením byl třeba takový Acer, který si drží určitou kvalitu VGA výstupu snad na všech modelech, co se mi dostaly do ruky (a od Aceru jsem toho měl celkem i dost). Mezi ně patří i třeba extrémně levná Extensa 5220 (12 000,- Kč s DPH).Dalo by se říct, že kvalita výstupu není příliš závislá na použitém grafickém čipu. Záleží vždy především na konkrétním notebooku. Nevím, jak moc šlo o štěstí, ale nesetkal jsem se zatím s notebookem s dedikovanou grafickou kartou ATI, kde by byl VGA výstup špatný (většinou jde naopak o ty nejlepší výstupy).Speciální kategorie – Fujitsu-SiemensMožná je to náhoda, ale musím uznat, že všechny notebooky této značky, co jsem měl možnost otestovat, patřily bezkonkurenčně k tomu nejlepšímu (o několik tříd výš než konkurence). Je to docela ironie, když je dost notebooků této značky, které mají možnost vyvést VGA jen prostřednictvím přiložené redukce z DVI-I (tak to mám třeba u svého 12,1" V3205). Teď právě mám na test 13,3" FS Lifebook S6410, který má obraz tak perfektní, že ani při nejbližším pohledu nejsem schopen najít rozdíl proti DVI.Můj kvalitní testovací LCD panel Samsung SyncMaster 215TW (21", 1680x1050, S-PVA obrazovka, plně 8bit barvy) používá poměrně kvalitní čipy schopné analogový signál poupravit, aby byl použitelnější. U notebooků je to většinou takřka nutnost a tak jsem měl funkci „doostřování“ nastavenou trvale na 100%. Při připojení zmíněného Lifebooku jsem se ovšem dočkal rozčarování, že byly kolem ostrých přechodů vždy ještě čáry invertovanou barvou (kolem černého písma na šedivém pozadí ostré bíle okraje). Snížil jsem tedy „doostřování“ na 40% a dočkal jsem se perfektního obrazu, jaký se jen tak u notebooku neuvidí. Kdyby každý notebook měl takový VGA výstup, tak bych DVI snad ani nepotřeboval.Pokud se mě tedy někdo zeptá, jaký výrobce má podle mě nejlepší VGA výstupy, tak bych odpověděl, že Fujitsu-Siemens.]
Modré LEDky jsou prostě dnes víc „cool“ a „in“ než standardní zelené. Aby se tedy výrobci zalíbili, cpou je do všeho. Dřív bylo zvykem, že na notebooku byly všechny diody zelené a „jiná“ tam byla maximálně dioda dobíjení baterie, která si uměla svítit oranžově. Dnes se běžně setkáte s notebookem, který má úplně všechny diody modré (třeba i ten můj, který je teď zrovna v servisu).Osobně ale modré diody nemám vůbec rád a přijdou mi i dost nepraktické. Kdo v životě aspoň něco vystudoval, tak ví, že lidské oko je na modrou barvu podstatně méně senzitivní (proti zelené). To bohužel výrobci řeší použitím svítivějších diod. Pokud jste se někdy podívali do UV lampy, tak jste si museli všimnout, že je to asi tak příjemné, jako koukat do slunce, přestože vidíte jen tlumené modré světlo. Tohle platí i u takových modrých diod. Možná, že jsou víc „cool“, ale pro oči je to nepříjemnější (mě z toho teda přímo bolí hlava, když dělám na notebooku v noci a nezakryji je). Schválně jsem vyfotil indikační diody na FS Lifebooků S6410. Všimněte si, že modrá dioda je tak intenzivní, že to na fotce udělalo přímo koronu. Já už jsem se u některých notebooků uchýlil k tomu, že takové diody přelepuji černou páskou.]
Podle technických parametrů si dnes kupuje notebook jen hlupák. Notebook je totiž málokdy o výkonu. Podstatnější je ergonomická stránka a o té se bohužel nikde moc nedočtete. Pro lidi, kteří potřebují často psát na notebooku číslice, je velmi podstatnou funkcí psaní číslic na numerickém blogu pouhým stiskem Fn klávesy. Ten, kdo často píše číslice, je zcela jistě ze stolních klávesnic naučen na rozmístění kláves numerické části. To je velmi pohodlné. Člověk může velmi rychle psát všechny číslice, aniž by musel nějak výrazně pohybovat rukou a dívat se na klávesnici. Na notebooku je tato část klávesnice většině lidí odepřena, protože se na notebook prostě nevejde. O rozumném umístění se dá hovořit až u 17" úhlopříček.Někdo si navykl používat jako náhradu horní řadu kláves v kombinaci s klávesou Shift. To ovšem není moc pohodlné a v případě, že těch číslic potřebujete psát opravdu hodně, tak je to ten největší „vopruz“, jaký může být. I tak ale není nic ztraceno. Výrobci tento blok umístili kolem písmene I. Ještě v dobách dávné historie to fungovalo jednoduše. Většina notebooků měla k této části dvě klávesy – „NumLock“ a „NumPad“. První měla standardní funkci jako na stolní klávesnici, tedy přepínání funkce kláves, zda píší číslice nebo slouží pro pohyb v dokumentech. Druhá pak přepínala, zda se písmena chovají normálně, nebo jako numerický blok. Na sekundární funkci se vždy přepínalo klávesou Fn.Jak je to dnes?Samostatná klávesa „NumPad“ byla na většině NB vypuštěna. Žádný výrobce by si nedovolil vypustit samotný suplovaný numerický blok. I tak se ho ale velkému množství výrobců podařilo zprznit. Protože se tohle nikde moc nedočtete, tak napíšu, co jsem všechno vykoukal já postupně na různých značkách NB, jak mi procházely rukama.Acer, Compal/VBI, Sony, UMAX/Clevo, Fujitsu-SiemensNa těchto NB máte prostě smůlu. Psaní pouhým stiskem Fn klávesy výrobce vůbec nedovoluje. Pokud chce člověk psát číslice na numerickém bloku, musí přepnout přepínač NumLock. Pouhým stiskem Fn klávesy to funguje jen jako šipky. Tím se vytrácí částečně výhoda rychlosti psaní čísel, když člověk musí i rychle psát i písmena. Je pořád nutné otravně přepínat NumLock (pak psaní funguje bez Fn, ale když potřebujete psát písmena, tak je zas nutné přepnout) a člověk pak dojde k tomu, že začne používat číslice v horní řadě. Je to sice nepohodlné, ale nemusí zvedat ruce a něco pořád přepínat.DellNa Dellu (vyzkoušeno na Latitude D600 a X300, ale věřím, že se to ani na nových modelech nezměnilo) přepíná NumLock pouze mezi číslicemi a pohybem v dokumentu. Oba módy jsou ale stále dostupné jen se stiskem klávesy Fn a nelze je nijak „zamknout“.ToshibaToshiba je jedna z mála značek, které pro přepínání numerického bloku mají stále dvě klávesy. První přepíná na funkci číslic. Ty jsou pak dostupné stiskem Fn. Po opětovném stisknutí se funkce uzamkne a není nutné Fn klávesu mačkat (opětovný stisk zas vrátí). Druhé tlačítko přepíná funkce pro pohyb v dokumentu. Opět platí, že opětovné stisky přepínají zamknutí funkce stejně jako u prvního tlačítka ASUSDlouho jsem si myslel, že ASUS budu muset zařadit k těch výrobcům (standardně je jeho chování stejné, kteří tuto funkci nepodporují. Není to ale pravda. Asi dva roky zpět jsem zjistil, že je v BIOSu funkce „Internal Numeric PadLock“. Ta je zapnuta, ale pokud ji vypnete, tak se to začne chovat jako u Dellu.HPPosledním výrobcem, o kterém vím, že má tuto funkci podporovanou je HP. Tam jsem si myslel, ještě déle, že to nejde (opět stejné chování jako u výrobců, kteří to nepodporují). Pak jsem se ale někde dočetl jednoduchého triku, jak přepnout na číslice a deaktivovat zámek funkce (tj. funguje to jen při stisku Fn). Pokud chcete psát číslice pouhým stiskem Fn klávesy, tak stiskněte jednou NumLock (tím se aktivují číslice, ale fungují jako primární funkce místo písmen), a pak dvakrát ScrollLock. Ten se sám o sobě jen zapne a vypne. Spolu se sebou ale zároveň vypne zámek číslic a ty se tak přesunou na sekundární funkci po Fn. Jak jsem tak vypozoroval, tak si to notebook pamatoval i po restartu nebo třeba hibernaci.ZávěrZatím se tuto funkci podařilo objevit pouze na NB značek Dell, Toshiba, ASUS a HP. Každá z těchto firem má na to jiný způsob zprovoznění, ale kýžený výsledek je na nich stejný. Občas mě trochu překvapuje zabedněnost těch ostatních výrobců. Měli by se zeptat lidí, co vlastně chtěj, protože na tuhle funkci se mě strašně moc lidí. Zatímco neznám nikoho, kdo by šipky a ostatní klávesy pro pohyb v dokumentu používal stiskem Fn a příslušné klávesy na numerickém bloku (když jsou tyto klávesy umístěné na klávesnici i samostatně).Z velkých výrobců by mě dále ještě zajímalo, jak je na tom třeba takové Lenovo (resp. Thinpad) a jestli tato funkce chybí i na Fujitsu-Siemens Lifebook sérii. Všechny pozorování jsem totiž učinil jen na řadě Amilo a Amilo Pro (nové Esprimo na tom bude určitě stejně, protože používá stejné klávesnice).]
20. listopadu 07, 08:11
megaBLOG.cz Seznam blogů
V minulém díle jsme si vysvětlili, jak to je s plně sdílenou pamětí, která se výborně ukazuje právě na grafikách Intelu, který s tím vším přišel. Tentokrát bych se rád zaměřil na polosdílenou paměť, kterou určitě znáte z dedikovaný grafických karet NVIDIA a ATI. Podívejme se tedy jaké výhody a nevýhody tato technologie přináší.Předchůdce: AGPS příchodem AGP se u grafických karet objevila možnost využívat pro textury ve hrách systémovou paměť počítače. Tato paměť výtečně posloužila, když došla vlastní paměť grafické karty. Omezení bylo v tom, že nebylo možné nahrát do AGP vlastní buffery obrazu. V překladu jde o to, že vlastní obraz (část paměti, na kterou se sahá neustále) musí zůstat v hlavní paměti, takže pokud karta měla například 4MB, tak nemohla využívat ve hrách větší rozlišení jak 960x720x16bpp (=3,96MB).Velikost paměti, kterou si mohla grafika vzít, se definovala v BIOSu. Tato paměť se použila až ve chvíli, kdy byla potřeba (do specifikací se ale nikdy neuváděla). Pro plné použití samozřejmě bylo potřeba, aby grafická karta podporovala DIME (Direct Memory Execute). Reálně ho podporovala téměř každá karta (s výjimkou především 3dfx karet). U notebooků se tato paměť osvědčila více než na stolních počítačích. Pak vznikaly podobné karty, jako jsem měl třeba já ve svém Toshiba Satellite 1410 – GeForce 4Go 420 16MB (DDR, 64bit). Onehda to byla ta jediná dedikovaná grafika, která se dala sehnat do notebooku za cenu do 40 tisíc. Na této kartě v notebooku z roku 2003 bylo možné plynule dohrát hry jako Half-life 2, NFS Underground 1 i 2, GTA:Vice City, SWAT 4 a mnoho dalších, které vyšly ještě po tom. Je jasné, že u této grafiky při hraní v rozlišení 1024x768x32bpp (=10MB) bylo nutné většinu textur tahat přes AGP a i přes to běžely hry plynule.Magické slůvko „až“U sdílených grafických karet se odjakživa sdělovala velikost paměti se slůvkem „až“. Tím bylo jasně definované, že jde o sdílenou paměť a že jde tato paměť nastavit. U dedikovaných grafických karet bývala napsána přímo konkrétní hodnota. To se ovšem postupně změnilo, když masivně přišly karty pro sběrnici PCI Express. Konkrétně šlo o první karty GeForce 6200 TC a Radeon X300 HyperMemory. Tento způsob značení je velmi matoucí, a tak se ho samozřejmě většina prodejců a výrobců chytla a užívají ho, jak jen to jde (já třeba do svých recenzí uvádím pouze hodnotu vlastní paměti).TurboCache a HyperMemoryNázvy to jsou velmi honosné a je to úsměvné, že čím je karta víc lowend, tím častěji má přídomky hyper, mega,… Pokud pominu název, tak jsou technologie přínosné. Konkrétně u TurboCache by se měla sčítat šířka sběrnice interní a systémové paměti a lze tak dosáhnout větší propustnosti, což je jednoznačně výhoda v případě použití lowend karet s 64bit sběrnicí, kde bývá šířka paměťové sběrnice úzkým hrdlem. TurboCache je technologie implementovaná na hardwarové úrovni a kvůli ní bylo nutné přidat do čipu „několik“ tranzistorů navíc. HyperMemory je předpokládám i u nejnovějších karet řešené pomocí ovladačů. Vzpomínám, že kdysi vyšla verze Catalystů, která povolovala HyperMemory u všech karet (i těch, co ho oficiálně nemají) a zjistilo se, že určitý výkon navíc se projevil napříč celým spektrem karet.Jak lze TC/HM vypnout? Lze omezit sdílenou paměťNe, nejde to standardní cestou vypnout (TC konkrétně vůbec). Stejně tak paměť je přidělována automaticky. V případě, že není potřeba, tak ji čip nepoužívá. V případě potřeby by ji využil i bez těchto technologií, jenom by to znamenalo určité zpomalení. Svým způsobem nemají tyto technologie žádná negativa a není důvod se trápit tím, že prodejce uvádí grafiku se sdílenou pamětí až 750MB, když vy máte jen 1GB RAM. Tato teoretická maxima slouží jen, aby se lépe vyjímala v různých e-shopech.ZávěrAčkoli tyto technologie mají určitý přínos, ten je spíš menší, takže doporučuji sledovat u karet radši velikost vlastní paměti a šířku její sběrnice – tyto údaje mají totiž podstatně větší váhu na výsledném výkonu. Samozřejmě platí i zásada hledat výsledky výkonu grafických karet v konkrétních NB, protože i stejný čip může podávat diametrálně rozdílné hodnoty.]
20. listopadu 07, 09:11
megaBLOG.cz Seznam blogů
Jak jsem slíbil, tak v tomto díle se konečně budu věnovat srovnání kvality některý častých výstupů z grafických karet notebooků (ale platí to i obecně). Konkrétně jsem se vrhnul na srovnání kvality výstupu do televize a srovnání digitálního proti analogovému výstupu na monitor.Čím připojit televizi?Tento problém se řeší na forech poměrně často. Ne každý do problematiky vidí, a tak i to, co počítačově gramotnějším lidem přijde jako samozřejmost, může být pro někoho zapeklitou otázkou. Protože dnes není televize jako televize, budu se zabývat několika modelovými situacemi.Stará klasická CRT televize (a levnější nové s obrazovkou 50Hz)Taková televize je v mnoha českých rodinách stále běžným standardem. Zpravidla umí zpracovat z počítačových výstupů pouze kompozitní CVBS signál. Jak jsem zmínil v minulých dílech z běžného notebooku lze takový signál vyvést pomocí redukce z S-Video konektoru (taková redukce je velmi levnou záležitostí). Starší notebooky mají přímo CVBS cinch konektor. Ačkoli je CVBS signál velmi nekvalitní, na starých televizích to vůbec nevadí. Jejich obrazovky mají většinou 50Hz, takže musí mít dlouhý dosvit luminoforu. Obraz bývá většinou máznutý a díky „blikání obrazu“ si mozek spoustu detailů radši domyslí. Taková obrazovka pak skryje i hodně nekvalitní signál (to se hodilo hlavně pro špatný příjem analogové antény).„Novější“ klasická CRT televize (100Hz)Tyto novější televize mají většinou navíc i vstup s oddělenou barevnou složkou pro lepší kvalitu přenosu. Takovou televizi je možné propojit přímo S-Video kabelem. I když jsou CRT televize už dávno přežité, jsou poslední 100Hz více než dostatečně kvalitní na to, aby bylo vidět, že CVBS signál má opravdu děsivou kvalitu. Pořádná televize s kvalitními hřebenovými filtry (na odstranění prokládání) jasně ukáže, jak nevhodné je CVBS i S-VHS pro práci s textem. Rozlišení i principy přenosu jsou u obou podobné. Oddělení barevné složky však dokáže spravit aspoň některé z nejzávažnějších problémů, které budou ukázány ještě v tomto článku. Nejlepším řešením (z těch jednoduchých) je tedy přímé propojení pomocí S-Video (velmi kvalitní televize ovšem s takovým signálem počítají a je až k neuvěření, co z něj dokáži vykouzlit – i tak je to ale jen na sledování filmů a ne práci ve windows). Některé nejnovější CRT televize (například Philips takové měl) mají i HD vstupy. Pro takové je samozřejmě platnější další modelová situace…HD plazmové/LCD televizeTyto televize mívají stejné vstupy jako ty klasické. Jen nám přibylo navíc vždy něco z množiny HDMI, DVI, VGA a YUV (komponentní). YUV můžeme v podstatě vynechat, protože ho najdete jen na minimu notebooků. Optimální cestou pro tyto televize je samozřejmě použít HDMI. Pokud máte na notebooku „jen“ DVI, tak lze použít i to (přes vhodný kabel). Z DVI ale samozřejmě nejde zvuk, takže ten je nutné vyvést extra. Kvalita obrazu zůstane ale stejná (digitální, bezchybná, přesná). V druhém díle jsem ale nastínil, že digitální výstupy je často stále ještě problém najít na dnešních noteboocích. Záchranou tedy může být VGA. Nemusí ho mít všechny televize a pokud ho nemají, tak je samozřejmě smůla. Ty, které ho mají, ho označují jako „PC vstup“. VGA je samozřejmě podstatně lepší než standardní televizní vstupy. Problém může být v nemožnosti nastavení nativního rozlišení. To může být jednak problém některých televizí, které omezují vstup z VGA na maximální rozlišení 1024x768, a také některých grafických karet. Konkrétně tedy těch, které dělá Intel (tento problém je podstatně větších rozměrů a netýká se jen televizí – brzy o tom napíšu nějaký další článek). Pak může být problém, že grafika nemá definována různá širokoúhlá rozlišení a přes VGA si neumí to jedno konkrétní ani přidat. Pak stejně skončíte na nějakém 1024x768. Na běžné filmy to však i tak výborně stačí, ty jsou totiž (mimo těch HD) vždy v rozlišením nižším. Použití signálu CVBS a S-VHS je ale krajně nevhodné. Tyto televize jen zvýrazní každou nedokonalost a vy sami budete žasnout, jak hnusný obraz může být. Na to se ostatně můžete podívat i hned v následující kapitole.Reálné porovnání obrazuV obýváku sice mám velmi kvalitní televizi, ale ta je bohužel ještě 100Hz CRT a HD vstupy na ní prostě nejsou. I tak se ale musím podivit, jak kvalitní obraz její filtry jsou schopny vygenerovat z S-Video (nebo RGB) signálu. Obraz běžných filmů a DVB-T vysílání je na ní pak ostřejší a hezčí, než na většině HD televizí. To jsem ale hodně odbočil. Do pracovny bych si rád pořídil nějakou tu LCD TV s metrovou úhlopříčkou, ale dokud se v baráku neudělá rekonstrukce, tak tu na ni nemám místo. Pro testy tedy posloužil LCD panel, který používám při testování notebooků v recenzích. Jde o polo-profesionální (výrobce myslí, že profesionální, ale zas tak bych mu nefandil) 21“ panel Samsung SyncMaster 215TW. Ten má na sobě možnost vstupu z DVI-D (s HDCP), VGA, YUV, CVBS i S-VHS a je tedy ideální na podobné testy, protože je možnost připojit skoro cokoli (chybí mi tu už jenom SCART s RGB).Protože už bude končit dnešní díl Dr. House, tak tento díl utnu trochu dřív a budu se věnovat jen porovnání CVBS a S-VHS proti referenčnímu signálu. Jde mi tedy především o použití s televizí. Porovnání DVI a VGA udělám příště. Všechny obrázky jsou i odkazy. Z těch miniatur by toho člověk moc nepoznal.Referenční signálPanel má nativní rozlišení 1680x1050. Pro porovnání s TV výstupy je asi nejlepší použít 800x600, které je nejblíže tomu, co nám dává PAL norma. Tento referenční obrázek je tedy proveden ve stejném rozlišení. V podstatě jsem všechno nastavil stejně, připojil všechny kabely a jen přepínal vstup, abych dosáhl identické situace. Referenční signál je přiveden z DVI. Při takto nízkém rozlišení lze s klidem prohlásit, že VGA signál bude stejně kvalitní, protože u něj se objevují defekty až při podstatně vyšší horizontální frekvenci.Za povšimnutí stojí především prokreslené detaily jehličnanů v dolní části obrázku, kontrast názvu „cinebench.txt“ s tímto pozadím a ostrost textů v kontextové nabídce. Zde je vše v pořádku, ale na tyto detaily se zaměřím nejvíce při srovnání u dalších signálů.S-VHS (S-Video)Uf. Docela rozdíl, co? Bude ještě hůř :-). První výrazným prvkem je určitě přepočítávání z jiného rozlišení (i když není zas tak odlišné). Už jenom to znamená určitou ztrátu detailů. Použil jsem standardní nastavení NVIDIA grafiky (ve Vistách nějak vymizelo u standardní konfigurace nastavení TV). Dalo by se to zlepšit, kdyby se to trochu poladilo (overscan a obcházení filtrů). To se ovšem většiny lidí moc netýká (ale určitě se k tomu někdy ještě vrátím).Obecně kvalita takto přenášeného přemodulovaného signálu za moc nestojí. Jehličí dole úplně ztratilo své detaily. Popisek zmíněné ikony sice jde přečíst, ale už to není žádná slast. Na kontextové nabídce je vidět, jak je kolem černých písmen duch nalevo i napravo. S ostrými přechody je holt trochu problém. Takhle vypadají tyto duchy jako prkotina, realita je ale taková, že jsou tak třetinou důvodů, proč je text špatně čitelný.CVBS (kompozitní)Modulace barev do jasu znehodnotila obě tyto složky. Obraz vypadá sice proti S-VHS živěji, ale i tak je to špatně. V podstatě chytá nádechy barev z velkých barevných ploch a zabíjí tak barvy, které okupují jen menší plochy, nebo tvoří jen detaily. Detaily jsou vůbec dost potlačené – jehličí už vypadá trochu jako bažina. Popisky ikonek splývají s pozadím a na kontextové nabídce jsou výraznější duchy. Ty mají však ještě jednu nevýhodu, kterou na fotkách nepoznáte. Díky způsobu modulace je totiž ovlivnění jasové složky proměnlivé, takže se tyto duchy „vlní“.Ubohá kvalita informace o barvě a neschopnost si poradit s ostrými přechody má nevýhodu, že některé vybrané barevné kombinace mohou udělat text nečitelný. Například tenké šedé písmo na modrém pozadí. Písmena se do pozadí úplně vpijí a ani nevíte, že tam nějaká mohla být.ZávěremJe jasné, že TV výstup dnes většina soudných lidí používá především na přehrávání filmů na starých televizích, kde se ledacos ztratí. Tady mi šlo o ukázaní, jak moc se takový signál liší od běžných výstupů, aby pak nebyli zklamáni majitelé HD televizí a vlastníci starších televizí, kteří je chtějí použít jako plnohodnotný monitor.Příště se podívám na srovnání VGA a DVI signálu při běžném použití. Chtěl bych se dále zmínit o tom, jak v televizích funguje SCART konektor a co vše v sobě ukrývá. Mimo jiné jsem tu nakousl i pár dalších témat, která by se mohla dočkat zpracování i v rámci tohoto seriálu.Odkaz na 1.díl: VGA, CVBSOdkaz na 2.díl: S-VHS, Ypbpr, DVI, HDMI]
27. listopadu 07, 06:11
megaBLOG.cz Seznam blogů
NOTEBOOK.czWidowPC Sting 517D2 - herní notebook s NVIDIA GeForce 8800M GTXNOTEBOOK.cz - před 5 hodinamiAmerická společnost WidowPC, která se zaměřuje na výkonné herní notebooky, představila nový model Sting 517D2, který obsahuje dosud nejvýkonnější dostupnou mobilní grafickou kartu NVIDIA GeForce 8800M GTX s 512 MB vlastní paměti. ...Pá: case mod a perličky Pretaktovani.czvšech 2 zpravodajských článků
NOTEBOOK.czWidowPC Sting 517D2 - herní notebook s NVIDIA GeForce 8800M GTXNOTEBOOK.cz - před 11 hodinamiAmerická společnost WidowPC, která se zaměřuje na výkonné herní notebooky, představila nový model Sting 517D2, který obsahuje dosud nejvýkonnější dostupnou mobilní grafickou kartu NVIDIA GeForce 8800M GTX s 512 MB vlastní paměti. ...Pá: case mod a perličky Pretaktovani.czvšech 2 zpravodajských článků
